Stáří je potvora (2015)

Přidal: Premek |

Duben 29, 2015

Petr Matoušek. Minutová hra od posluchače. Zvukový mistr Dominik Budil. Zvuková spolupráce Jan Trojan. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Petr Vodička.

Osoby a obsazení: Giacomo Casanova (Jan Vlasák), Cecilia (Barbora Mošnová).

Natočeno 2015. Premiéra 1. 5. 2015. Repríza 15. 9. 2016. K poslechu zde.

Text hry:

Praskání ohně, dobová hudba – konec 18. století.

CASANOVA: (píše brkem na papír) A tak jsem se ocitlve službách jeho milosti hraběte Josefa Karla Emanuela z Valdštejna… (civilně) Ten inkoust snad zamrzl. A kde je víno…?

(zazvoní, klepání na dveře, vrznutí pantů)

CECILKA: Pan knihovník zvonil?

CASANOVA: Ale, ale – šla sem. Ona je tu nová?

CECILKA: Ano, prosím pěkně. Teprve týden.

CASANOVA: A to se nebála být se mnou takhle sama?

CECILKA: Byla jsem na vás zvědavá, pane knihovníku.

CASANOVA: A jmenovala se? Ne, ne, počkala, já budu hádat sám. Ukázala mi ručky. Hmm – hebké, krásné – ona bude Anastázie…?

CECILKA: Kdepak. (Ehm,) ale, pane knihovníku, to se přece nesluší zvedat mi sukni…

CASANOVA: (znalecky) Nožky malé, štíhlé… Anička?

CECILKA: Ne.

CASANOVA: A zadeček – Terezia?

CECILKA: Ne, nejsem ani Tereza, ale vy hádáte opravdu – ehm –
zajímavě…

CASANOVA: A ta její nádherná jablíčka, ale… ale copak to má na krku?

CECILKA: Myslíte ten přívěsek? Ten mi dala maminka. Ale pane Casanovo… proč jste přestal?

CASANOVA: (vzdychne) Dneska už z hádání nic nebude. Nechám se poddat.

CECILKA: (zklamaně) Škoda. Jmenuju se Cecílie.

CASANOVA: Cecília, tak věděla co? Přinesla mi svařené víno a dva pohárky. Budeme si povídat. Tak šla, šla.

(Kroky a vrznou dveře – C. odešla)

CASANOVA: To s tvojí maminkou jsem ovšem trávil čas úplně jinak… (zasněně) před lety… ve Vídni… (zpět do reality) No jo, stáří je potvora, (když ti připomene, cosdělal v mládí…)

(hudba)

Rozhlasové hry