Radio Ivo: Mladé povlaky (2017)

.

Natočeno 2017 (studio S1).  Premiéra 1. 1. 2018 (ČRo Radio Wave) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave.

Lit.: anonym: Radio Ivo: Mladé povlaky. In web ČRo Radio Wave, 1. leden 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko bylo odjakživa zemí se silnou romantickou básnickou tradicí. Proto se v současnosti nelze divit úzké spjatosti nejvyšších uměleckých kruhů s mafií. Georgi Atomov, kdysi mladý básník, začal svou kariéru jako uznávaný laureát recitačních soutěží. Nakonec se vyšvihnul na nezáviděníhodnou pozici na hraně zákona.

Jako přímý podřízený šéfa jedné odnože petrohradského organizovaného zločinu Anatolije Tichona (přezdívaného „Postava“) se mohl stát i oblíbeným regionálním televizním moderátorem. To ovšem nevěděl o bočních Tichonových aktivitách v chorvatském Primoštenu. A tady někde začíná background našeho příběhu.

O pár let později se zakomplexovaná úřednice Kamila cestou na pilates (a to není řecký ostrov!) setkává právě s odkudsi prchajícím Georgim. Je to shoda okolností, že se ve fitness centru ten den objevuje „záskok“ za oblíbenou cvičitelku, jakýsi „Pavel“? Zřejmě ne. A o tom už se zaposlouchejte do nečekaně kriminální zápletky, v níž se Romana Bohunská trošku víc odvázala a popustila uzdu své thrillerové vášni. Nutno říct, že ovšem v mnoha faktografických elementech její autorská stavba hapruje, Romana neví o mafii a o samotném Rusku zas tak moc, tak se chvílemi plácá v klišé a vy s ní. Nicméně, co jí opravdu jde, je opět postava submisivní sebelítostivé pindy Kamily. V tom je Romana silná v kramflecích.

Radio Ivo je přenesení rozhlasové hry na divadelní prkna bez jakékoli transformace. Pouze s možností vidět její vznik. Výrazová civilnost a zvukový realismus v pozvolném tempu. Normální příběhy ze života. Rozpačití performeři podávají vcelku suverénní výkon.

Ovšem vkládat této dívce do úst věty jako „na začátku devadesátých let zde byli ruští agenti, ale ty se podařilo odsunout“ je opravdu spíš naivní a nevíme, zda by se Český rozhlas neměl zamyslet nad občasným dramaturgickým dohledem nad Romanou. Přiznejme si totiž: napsat jeden až dva plnohodnotné dramatické texty v délce více než hodiny za měsíc je opravdu náročné. Podobně jako vyjít s Ruskem.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)