Slovenské století (2022?)

Přidal: Premek |

Leden 25, 2023

Pavel Kosatík. Jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší? Kompletní audiokniha. Režie Natália Deáková.

Čte Petr Lněnička.

Natočeno 2022 (?). Vydal OneHotBook 23. 1. 2023 (2 CD MP3, katalogové č. AK513; EAN 8594169485133; celková délka nahrávky 14 hodin 20 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů. Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha Slovenské století, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče. (anotace)

Lit.: Tarnovský, Marek: Sto let slovenské emancipace. In web Naposlech.cz, 17. 4. 2023 (recenze). – Cit.: Málokterý současný autor historiografické literatury se těší tak příznivému přijetí u odborné veřejnosti i u čtenářů jako historik a publicista Pavel Kosatík. Málokterý takový autor zároveň dokázal zaujmout audioknižní vydavatele v takové míře jako on. K dispozici je asi deset titulů, které přinášejí mluvené zpracování těch nejdůležitějších Kosatíkových počinů.

Byť je každá audiokniha věnována jinému tématu či jiné osobnosti, mají něco společného. Emil běžec, Jan Masaryk. Pravdivý příběh, České okamžiky či Osm žen z Hradu nabízejí přístupný, přesto nebanální styl i neotřelý, mnohdy překvapivý úhel pohledu. To vše jako výsledek poctivé práce s prameny a nesporné autorovy erudice. A vykazují ještě jednu potěšující vlastnost: obrovské štěstí na skvělé interprety, mezi nimiž nechybějí opravdu velká jména českého éteru jako Lukáš Hlavica, Ivan Trojan, Jiří Plachý nebo Jan Šťastný.

V centru zájmu Pavla Kosatíka jsou především československé dějiny 20. století, které často nenásilně vztahuje k české současnosti. Jeho Slovenské století tak soustředěním se na slovenský aspekt společných dějin představuje výjimku, a to z mnoha důvodů nesmírně podnětnou. Především takový fokus do značné míry nutí publikum k přehodnocování významu dějinných událostí, které důvěrně zná, protože mu autor významně změní úhel pohledu. Tam, kde mohl stát mnohdy až nesnesitelně lehký a chce se říct přirozený odsudek, může u publika vzniknout nové, nezaujaté pochopení.

Velmi zřetelné je to třeba u událostí Pražského jara, které se z českého hlediska jeví jako zápas o demokratizaci systému a liberalizaci společnosti, ze slovenského pak především jako snaha o dosažení nové úrovně národní emancipace, která byla v posledku vyjádřena federalizací Československa. Zde vidíme důvod, proč se po Moskvou řízeném vpádu vojsk Varšavské smlouvy Češi cítili zcela poraženi, zatímco Slováci o poznání méně. Dalším takovým bodem je jistě rozdělení federace v roce 1992, které má mnohý z posluchačů v živé paměti, ale také dávno „znepřítomnělá“ postava Milana Rastislava Štefánika, kterou českýma očima možná nevnímáme jako tak důležitou, jak by si zasloužila.

Lze bez nadsázky říci, že zkoumání slovenského úhlu pohledu v jistém zajetí české optiky vytváří zajímavé napětí, které Slovenskému století dodává občas až thrillerový nádech. Ale také nastoluje otázku po české vině za slovenské dějiny. Ta se v textu objevuje s postupujícími roky chronologického vyprávění čím dál explicitněji, a také se přirozeně stává čím dál nepříjemnější. Ne vždy jsme „svým Slovákům“ rozuměli a bohužel ne vždy jsme jim rozumět chtěli.

U autora Kosatíkových kvalit patrně nelze srovnávat jednotlivé knihy mezi sebou a vyzdvihovat jednu proti druhé. Nelze tedy ani tvrdit, že by Slovenské století bylo knihou nejlepší, přesto patří k těm nejzajímavějším. Vedle výše uvedeného tomu u čtenáře, který sáhne k poslechu, výrazně pomáhá i příspěvek špičkového vydavatelství OneHotBook, které se ujalo vydání audioverze textu původně publikovaného v pražském Torstu. Režie se ujala bratislavská rodačka Natálie Deáková, která stojí za několika výjimečnými počiny, třeba za populárním Dámským gambitem nebo za jedním z vrcholů audioknih pro mládež, Mojenkou Olgy Stehlíkové. Zkoncipovala klasickou audioknihu založenou na síle textu, nenásilném projevu a nenápadné předělové hudbě na konci kapitol. (…)

Mluvené slovo na zvukových nosičích