Milan Uhde (1936)

Přidal: Přemek |

Listopad 1, 2005

Milan Uhde je publicistou, prozaikem, dramatikem a esejistou, autorem divadelních, rozhlasových a televizních her a četných dramatizací. Dosáhl titulů doc. a PhDr. Manželka Jitka řídí nakladatelství Atlantis. Jeho otec byl právníkem, matka advokátkou.

Po ukončení vasokoškolských studií pracoval v redakci brněnského měsíčníku Host do domu a souběžně externě vyučoval na Janáčkově akademii múzických umění. (1967 1971), Časopis v roce 1970 zanikl a Uhde se nadále věnoval publicistice a práci pro divadlo ve svobodném povolání. Z politických důvodů však mohl své dílo uveřejňovat pouze v samizdatu nebo pod propůjčenými jmény. Stal se spisovatelem se zákazem publikační činnosti (1972 – 1989). Jeho knihy byly vyloučeny z veřejných knihoven, byl mu znemožněn výkon jakéhokoliv zaměstnání a jakékoli výdělečné činnosti.

V letech 1989 – 1990 pracoval jako šéfredaktor brněnského nakladatelství Atlantis, poté vstoupil do politického života. Již v roce 1990 byl jmenován ministrem kultury České republiky, dále zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Dva roky byl poslancem Poslanecké sněmovny České republiky (1996 – 1998).

V současné době se zabývá literaturou a politikou. Byl členem ODS (1991 – 1997), od roku 1998 je v Unii svobody.

Vzdělání:
1953 – maturita na gymnáziu v Brně – Králově Poli
1958 – absolvoval Filozofickou fakultu Moravské univerzity (Univerzity J.E. Purkyně), obor čeština, ruština

Ocenění:
cena E. Hostovského
cena T. Stopparda

Dílo:
Publikoval od roku 1952 v Rovnosti, Hostu do domu, Literárních novinách , Plameni, Kultuře, Kulturní tvorbě aj. Autor písňových textů, recitací a montáží pro brněnské Divadlo X. Jako dramatik se prosadil hned svým debutem, modelovou protirežimní satirou na havlíčkovský námět Král – Vávra (1964). Demytizace, metoda parafráze a aktualizace tradičních literárních témat se stala rovněž základem veršovaného apokryfu Děvečka z města Théby (1967) a četných dramatizací. Z nich největší úspěch zaznamenaly tři hry, provedené pod jménem Z. Pospíšila Divadlem na provázku (Vladimír Páral: Profesionální žena, 1974; Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník, 1975 – hráno s titulem Balada pro banditu; Vilém Mrštík: Pohádka máje, 1976 – hráno s titulem Na pohádku máje). Poslední hrou určenou pro divadlo byla perzifláž životního příběhu Karla Marxe Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1990, napsána 1986), scénického provedení se však dočkaly i některé původně rozhlasové hry: absurdní drama Výběrčí (1990), autobiografická retrospektiva Velice tiché Ave (1990) a monodrama Modrý anděl (1992). Uhdeho dramatické dílo (knižně vydaná Desítka her , 1995) doplňují prózy z každodenního života (Hrách na stěnu,1964), soubor historických mystifikací Záhadná věž v B.(1967), písňové texty (Obloha samej cvok, 1967) a knižně vydané politicko-publicistické články a projevy (Česká republiko, dobrý den, 1995).

Rozhlasové hry Komedie s Lotem (1963), Svědkové (1965), Výběrčí (1966), Ten, který přichází (1968), Parta (1969), Zubařovo pokušení (1976, 1990), Velice tiché ave (197?, 1992) byly vysílány v řadě zahr. zemí a odměněny domácími i zahraničními cenami.

Autoři, režiséři, interpreti