Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Dvakrát o krvavém odsunu

Přidal: Premek |

Duben 12, 2018

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 12/2018)

Více než sedmdesát let po skončení druhé světové války je stále ožehavým a bolestným tématem nejen její počátky a průběh, ale také její závěr a nejbližší měsíce po tzv. osvobození. Šest let německé okupace a perzekuce vyvolalo v roce 1945 nejen hrdinné povstání, ale také ty nejnižší pudy msty a nenávisti. Nedostatečná reflexe tohoto tématu je bolestná dodnes, dokáže-li protisudetská nota vyhrát i prezidentské volby.

Tématu násilí na německém obyvatelstvu obnoveného Československa se okamžitě po Listopadu věnoval dramatik a dramaturg Jaromír Ptáček ve své hře Co se stalo, nemůže se odestát (1991). Stroze dokumentaristicky pojatá hra o v Německu souzeném českém veliteli lágru pro Němce je ve své syrovosti stejně působivá jako starší text Petera Weisse Přelíčení, který pojednává o zločinech Němců na Židech. Hlavní antihrdina je – podobně jako u Weisse – obyčejný, tuctový člověk, úředník života, který se jen pro jednou změní na měsíc nebo půlrok na pomstychtivou bestii, která své násilnické choutky ukájí nikoli na esesácích, ale na starcích, ženách a dětech z řad německých civilistů. Ptáčkova hra v režii Jana Fuchse s prvotřídním obsazením (Jan Teplý, Martin Růžek, Jana Drbohlavová, Vladimír Brabec, Jana Andresíková, Josef Bek, Josef Větrovec, Dalimil Klapka, Bronislav Poloczek) na svou reprízu čeká již více než dvacet let.

Stejné téma poválečného násilí připomněla také hra mladého českého dramatika Miroslava Bambuška Pryč! (2006). Autora zaujal jeden konkrétní případ – kauza největšího českého masakru německých obyvatel v červnu 1945 v obci Postoloprty. Té se Bambušek věnoval již v divadelní hře Porta apostolorum (2004), za niž dostal druhé místo v soutěži Alfréda Radoka. Pod názvem Předběžná zpráva – Postoloprty 1945 také inscenoval v Lounech scénický dokument na toto téma. Rozhlasové zpracování tématu si vyžádalo Radio Praha – stanice Českého rozhlasu vysílající do zahraničí. Jak řekl v rozhovoru o hře Bambušek, dvacetiminutová rozhlasová hra je textově naprosto odlišná od divadelní; společné je jen téma. Text upravil Vilém Faltýnek.

Uprostřed poválečné noci se uprostřed tmy setkají dva osudy mladých lidí: českého hlídače nádraží a německé dívky, která se skryla před českou gardou. Konflikt mezi revoluční nenávistí a prostým citem dvou vyděšených lidských mláďat. A hlavně nízká lidská podlost v podobě Josefova strýčka Rudolfa, který za války udal jeho rodiče a po válce ze strachu ze spravedlnosti (a o peníze) bez mrknutí oka zastřelí oba mladé lidi. Chladnokrevně lže i o několik dekád později: Josefa prý zastřelila zfanatizovaná Anna.

Bambuškovu hru Pryč! nastudoval Český rozhlas ve dvou jazykových verzích: česky a německy (Weg!, 2006). Českou inscenaci režíroval Julek Neumann, německou – zvukově výraznější a herecky expresivnější – Thomas Zelinski. Zatímco v české hráli dvojici Josefa a Annu Kryštof Hádek a Zuzana Kajnarová, německy ji ztvárnili Markéta Richterová a Karel Dobrý. V roli starého Rudolfa Otteho vystoupil Jiří Hanák, se svou němčinou se v téže roli pochlubil i rozhlasový režisér Karel Weinlich.

Bambuškovu hru si dodnes můžete na stránkách Českého rozhlasu zdarma stáhnout a poslechnout. A pokud vás zaujme, i diskutovat. Protože – jak řekl autor v jednom rozhovoru – v jeho textech jde o souboj o paměť.

Historie rozhlasových her