Zvukové dokumenty Národního divadla v Brně po roce 1945

Přidal: Přemek |

Srpen 22, 2006

Národní divadlo v Brně

Čekání na Godota. Samuel Beckett. Překlad Jaromír Vavroš. Hudba Pavel Blatný. Režie Alois Hajda. Premiéra 18. 10. 1970.

ČEKÁNÍ NA GODOTA. Scéna z 2. dějství.
Estragon – Josef Husník, Vladimír – Milan Vágner, Pozzo – Jaroslav Dufek.
Soubor instrumentálních sólistů.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Deset dnů, které otřásly světem. John Reed. Dramatizace I. Dobrovolskij, L. Ljubimov, S. Kašteljan, J. Dobronravov. Texty songů D. Samoljov, N. Malcevová, V. Vysockij, V. Chančev. Překlad Jaromír Vavroš. Hudba Max Wittmann (doplněno závěrem XII. Symfonie Dimitrije Šostakoviče. Režie Rudolf Jurda. Premiéra 7. 5. 1971.

Deset dnů, které otřásly světem. Rozhlasové nastudování. Nastudovalo Brno v roce 1971.

DO HLAVNÍHO MĚSTA ZA PRAVDOU. 50. scéna.
Námořník – Jaroslav Dufek, voják – Oldřich Celerýn, první rolník – Zdeněk Kampf, druhý rolník – Otakar Dadák, třetí rolník – František Šlégr.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

LENINŮV PROJEV. 55. scéna.
Vladimír Iljič Lenin – Arnošt Navrátil.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

SONG KDYŽ NEKTAREM A AMBROSIÍ. 35. scéna.
Zdena Herfortová, Jaroslav Dufek a Oldřich Celerýn.
Harmonika – Rostislav Komosný, kytara – Dušan Hlaváček.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

SONG O LENINOVI. 54. scéna.
Zdena Herfortová, Jaroslav Dufek a Oldřich Celerýn.
Harmonika – Rostislav Komosný, kytara – Dušan Hlaváček.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

SONG O MOCI. 23. scéna.
Zdena Herfortová, Jaroslav Dufek a Oldřich Celerýn.
Harmonika – Rostislav Komosný, kytara – Dušan Hlaváček.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

SONG O PRAVDĚ. 4. scéna.
Zdena Herfortová, Jaroslav Dufek a Oldřich Celerýn.
Harmonika – Rostislav Komosný, kytara – Dušan Hlaváček.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

STÍNY MINULOSTI. 31. scéna.
Sociální demokraté a delegáti – Stanislav Hejný, Josef Karlík, Miloš Hájek, Boleslav Roček, Otakar Dadák, Zlatomír Vacek, hysterická dáma – Miroslava Jandeková, námořník – Jaroslav Dufek, voják – Oldřich Celerýn.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

ŽALÁŘE – 15. scéna.
Dozorce – Václav Kyzlink, vězeň – Josef Šefl.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Idiot. Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Překlad Jaroslav Hulák. Dramatizace a režie Zdeněk Kaloč. Premiéra 12. 11. 1971.

IDIOT. Montáž scén. Na housle hraje Jiří Najbert.Osoby a obsazení: voiceband (Jana Benešová, Jana Hlaváčková, Karel Kabíček, Jarmila Lázničková, Arnoštka Mohelská, Boleslav Roček a Stanislava Strobachová), Darja Alexejevna (Stanislava Strobachová), Lebeděv (Rudolf Chromek), Ippolit (Miroslav Středa), Kníže L. N. Myškin (Ladislav Lakomý), Keller (Boleslav Roček), Ferdyščenko (Leopold Franc), Nastasja F. Baraškovová (Libuše Geprtová), Semjonič Rogožin (Jaroslav Dufek).

Natočeno březen – říjen 1972 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1972 na desce Inscenace, které zaujaly III.

Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista. Text z podkrkonošských lidových her Jan Kopecký. Hudba Jan Novák. Dramaturg Bořivoj Srba. Režie Evžen Sokolovský. Premiéra 1966.

KOMEDIE O UMUČENÍ A SLAVNÉM VZŘÍŠENÍ PÁNA A SPASITELE NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA. Gramofonová nahrávka divadelního představení. Natočeno 17. 9. 1967 a 24. 3. 1968 v Mahenově divadle v Brně při večerních představeních. Supraphon-33=0 18 0611-2 (Komedie o umučení… – vyšlo 1969).

Král Lear. William Shakespeare. Překlad Erich A. Saudek a Otto F. Babler. Úprava Ludvík Kundera. Hudba Pavel Blatný. Režie Alois Hajda. Premiéra 1969.

KRÁL LEAR. 1. dějství, 4. výstup – 3. dějství, 6. výstup – 4. dějství, 6. výstup.
Lear, král britanský – Josef Karlík, Šašek – Milan Vágner, Edgar, syn hraběte z Glostru – Josef Husník, hrabě z Glostru – Rudolf Jurda, hrabě z Kentu – Jaroslav Dufek.
Soubor instrumentálních sólistů.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Mrtvé moře. Jiří Mahen. Hudba Zdeněk Pololáník. Režie Miloslav Hynšt. Premiéra 6. 11. 1968.

MRTVÉ MOŘE. Scéna z 1. dějství.
Žebrák – Oldřich Celerýn, sedlák Havelka – Josef Štefl, páter Antonín – Zlatomír Vacek, vrchní – Boleslav Roček, podruh Jozífek – Karel Kabíček, kovář Matula – Leopold Franc, tkadlec Pšenka – Oldřich Slavík.
Violy – Stanislav Semorád a Bartoloměj Pitlach.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Než kohout zazpívá. Ivan Bukovčan. Překlad Mojmíra Janišová a Pavel Jánský. Rudolf Krátký. Premiéra 30. 10. 1970.

NEŽ KOHOUT ZAZPÍVÁ. 2. díl, 2. výstup.
Bobjaková, porodní bába – Marie Pavlíková, paní lékárníková – Jarmila Lázničková, Teresčak, bývalý hajný – Oldřich Vykypěl, dr. Šustek, zvěrolékař – Zlatomír Vacek, Uhrik, holič – Rudolf Jurda, tulák – Leopold Franc, Tomko, učitel – Otakar Dadák, Fischl, obchodník s dřívím – Rudolf Chromek, Zuzka, gymnasistka – Sylvie Nitrová, Ondra, student – Zdeněk Dvořák.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Platonov. Anton Pavlovič Čechov. Překlad Jaromír Vavroš. Úprava Zdeněk Kaloč a Jaromír Vavroš. Režie Zdeněk Kaloč. Premiéra 12. 12. 1970.

PLATONOV. 3. dějství, 4. výstup – 4. dějství, 11. výstup.
Michail Platonov – Jaroslav Dufek, Anna Vojnicevová – Vlasta Peterková, Marie Grekovová – Libuše Šafránková, Sofie Vojnicevová – Zdena Herfortová, Sergej Vojnicev – Ladislav Lakomý, plukovník Trileckij – Arnošt Navrátil, Nikolaj Trileckij – Josef Husník, Marko, soudní sluha – František Šlégr, Káťa – Jana Kuršová.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Play Strindberg. Friedrich Dürrenmatt. Překlad Bohumil Černík. Úprava Jaromír Vavroš. Režie Miloslav Hynšt. Premiéra 1968.

PLAY STRINDBERG. 5., 6. a 10. kolo.
Alice – Vlasta Fialová, Edgar – Josef Karlík, Kurt – Rudolf Jurda, hlasatel – Albert Černý.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973).

Romeo a Julie. William Shakespeare. Překlad Zdeněk Urbánek a Josef Topol. Hudba Miloš Štědroň a Arnošt Parsch. Režie Zdeněk Kaloč. Premiéra 23. 4. 1971.

ROMEO A JULIE. 1. dějství, 4. obraz – 4. dějství, 3. obraz.
Romeo – Alfréd Strejček, Merkuzio – Ladislav Lakomý, Benvolio – Jan Němeček, Julie – Libuše Šafránková, sluhové a pážata – Zdeněk Dvořák, Jiří Bartoška, Pavel Zedníček a Jaroslav Vlach.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973.

Ševci z Nummi. Aleksis Kivi. Překlad Jan Petr Velkoborský. Úprava Alois Hajda a Ludvík Kundera. Hudba Miloslav Ištvan. Texty písní podle překladů Josefa Holečka. Dramaturg Ludvík Kundera. Režie Alois Hajda. Premiéra 23. 11. 1969.

ŠEVCI Z NUMMI. Esko, syn ševce Topiase – Josef Husník, Martta, žena ševce Topiase – Helena Trýbová, Mikko Čipera, Eskův družba -Leopold Franc, Antres, krejčí a klarinetista – Zdeněk Kampf.
Zpívají sólisté činohry. Soubor instrumentálních sólistů, klarinet sólo – Lubomír Bartoň. Řídí Jan Šrubař.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0406 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973.

Totální kuropění. Ludvík Kundera. Hudba Jan Novák. Dramaturg Bořivoj Srba. Režie Evžen Sokolovský st. Premiéra 1960.

TOTÁLNÍ KUROPĚNÍ. Rozhlasový záznam inscenace, pořízený ve studiu.

Vytetovaná růže. Tennessee Williams. Překlad Hana Budínová. Hudba Pavel Blatný. Režie Miloš Horanský. Premiéra 2. 7. 1970.

VYTETOVANÁ RŮŽE. Ukázka z 5. obrazu.
Serafina Delle Rosová – Helena Kružíková, Flora – Miroslava Jandeková, Bessie – Jana Kuršová, Serafina Delle Rosová v 8. obrazu – Vlasta Fialová, Alvaro Mangiacavallo – Jaroslav Dufek.
Soubor instrumentálních nástrojů.
Natočeno 24. listopadu 1970 – 1. června 1971 v brněnských studiích Janáčkova divadla, Kulturního domu a Vysokoškolského klubu a při představeních v Mahenově divadle a v Redutě. Supraphon-16=0 58 0407 (Významné inscenace Mahenovy činohry – vyšlo 1973.

Mluvené slovo na zvukových nosičích