Fonogramy – Pohled Divadelním okénkem (2016)

Přidal: Premek |

Květen 3, 2016

Návraty po stopách zvuku. Pohledy okénkem. do českého divadelního světa druhé poloviny 30. let 20. století připravil a uvádí Jiří Hubička.

Natočeno 2016. Premiéra 15. 5. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h).

Pozn.: Obsahuje ukázky z pořadů Divadelní okénko – Peer Gynt (1937) a Byl jeden vězeň (1936) a Paní Studánka (1937).

Lit.: Hubička, Jiří: Rozhlasová dílna – Návrat po zvukových stopách. Pohled divadelním okénkem. In Týdeník Rozhlas 19/2016 /2.5.2016/, s. 25 (článek). – Cit.: Cit.: Vysílání slavných Okének, která od května roku 1938 připravovali na aktuální témata nejlepší rozhlasoví reportéři (Disman, Kocourek, Očadlík, F. K. Zeman), předcházela okénka divadelní. Pod tímto názvem od roku 1936 pražský Radiojournal vysílal půlhodinové pořady, v nichž dramaturgové předních pražských scén zasvěceně představovali nové hry, hovořili o autorech uváděných premiér, o hereckém obsazení. Po obecném úvodu následovala ukázka z dramatu. Díky tomu, že se rozhlasovému zvukovému technikovi Miloslavu Turkovi podařilo objevit a zrekonstruovat několik dalších, dosud neznámých Divadelních okének, můžeme si dnes přečíst (a zanedlouho i poslechnout) názory takových osobností českého divadla, jakými byli František Gotz, Frank Tetauer nebo Otakar Fischer. A nejen to -ukázky z divadelních premiér v Divadelních okéncích uchovaly hlasy mnoha vynikajících herců.

V jednom z okének před premiérou Ibsenova Peera Gynta promluvil 7. května 1937 dramaturg Městského divadla na Královských Vinohradech Frank Tetauer: „Peer Gynt je veliké podobenství o prohře bezmezného individualismu a po této stránce je to právě dnes hra horce aktuální. Člověk, který jde za uskutečněním svých přání, tužeb a potřeb bezohledně a nelítostně, člověk, který uplatňuje svou vůli proti světu, člověk, který takřka všeho dosáhne, aby nakonec zase všecko ztratil, to je věčný obraz voluntaristického solipsismu, který v nových podobách, s novými tvářemi ovládá současnou Evropu.“

(Frank Tetauer, žijící v letech 1903-1954, byl český dramatik, prozaik, překladatel, esejista, kritik, v období let 1930-39 působil jako dramaturg Vinohradského divadla.) Peera Gynta tehdy upravil a režíroval Bohuš Stejskal, v hlavní roli vystoupil Otomar Korbelář, Solvejg hrála Marie Brožová, Ingrid Nataša Gollová.

Divadelní okénko, 18. září 1936, v němž opět promluvil Frank Tetauer, bylo zasvěceno premiéře hry francouzského autora Jeana Anouilhe Byl jeden vězeň:

„Hra je to silná, hořká a moderní. V rámci ostré společenské a mravní kritiky naší současnosti má krásné a ryzí jádro básnického poznání. Je to poznání, že prohlédnutí lží a objevení opravdu cenných věcí životních, vykoupené nedobrovolnou samotou a vnuceným odříkáním, má větší hodnotu než slepá životní rutina, než takzvaný úspěšný a šťastný život žitý se zamhouřenýma očima. Je to hluboce procítěné drama muže, který se vrací z vězení do života do základu změněný. Samota vzala mu z tváře konvenční masku jeho začátků, odnaučila ho zdvořile lhát, společensky se šklebit, být z povinnosti příjemný, vzbudila v něm touhu po základních věcech prostého žití Nechce nic mít se svou citovou minulostí, na kterou zapomněl a se kterou se dávno rozešel, se svou ženou, která zestárla a o jejíž věrnost nestojí, poněvadž touží po věcech a ženách, které by mu pomohly navázat na jeho mládí tam, kde je před patnácti lety opustil.“

V ukázce z Anouilhova dramatu zazní jediná rozhlasová nahrávka hlasu Růženy Šlemrové a spolu s ní uslyšíme Ferdinanda Harta, Františka Kreuzmanna a Marii Glázrovou.

Lit.: Hubička, Jiří: Reportáže umění – Paní Studánka – další průhled divadelním okénkem z 30. let. In web ČRo archiv, 7. 10. 2016 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: Po minulém vstupu do světa rozhlasových divadelních okének, jímž jsme navštívili Městské divadlo na Královských Vinohradech koncem 30. let minulého století, zavítáme dnes – opět před premiérou a opět ve stejné době – na naši první scénu, tedy do Národního divadla.

Průvodcem tímto divadelním okénkem nám bude tehdejší dramaturg Národního divadla dr. František Götz, který představil v roce 1937 rozhlasovým posluchačům dramatickou novinku, jež dobývala úspěchy na evropských jevištích.
František Götz, žil v letech 1894 – 1974, byl vynikající literární historik, kritik, dramatik, dramaturg a programový mluvčí brněnské expresionistické Literární skupiny. Z Brna do Prahy ho přivolal režisér Karel Hugo Hilar a na konci 20. let ho ustanovil lektorem činohry Národního divadla. Götz pak v letech 1928 – 1944 působil jako dramaturg naší první scény. Po Hilarově smrti v roce 1935 se stal vedoucí osobností činohry ND. Hra čínského autora Hsiunga Paní Studánka měla na Národním divadle premiéru 9. září 1937.

V další části úvodu rozebere František Götz velmi podrobně děj i myšlenkový obsah čínské hry, význam jejího uvedení zasadí do dobového společenského kontextu. V režii Jiřího Frejky, vystoupili v hlavních rolích, jak v příští ukázce uslyšíme, Olga Scheinpflugová (Studánka) a Jan Pivec (Hsieh Ping-Kuei). Ale i další role byly obsazeny herci věhlasných jmen. Za všechny uveďme: Wanga hrál Jaroslav Průcha, Chen Antonie Nedošínská, Zlatou Studánku Ella Poznerová, Stříbrnou Studánku Božena Půlpánová, Sua Ladislav Pešek, Wei Stanislav Neumann, Princeznu Západních krajů Jarmila Kronbauerová, Tak-a – taka Josef Gruss.

Na dalším vzácném archivním záznamu je uvedena ukázka ze hry Paní Studánka. V tomto úryvku zazní dosud zcela neznámé ukázky hereckého umění Olgy Scheinpflugové a Jana Pivce. Hudbu k inscenaci napsal Jaroslav Ježek.

Poslední ukázka z divadelního okénka, tedy z pořadu, jímž Československý rozhlas představoval nové divadelní premiéry, bude opět unikátní: píseň ze hry Paní Studánka zazpívá Jan Pivec. Hudbu napsal Jaroslav Ježek, text písně Miloš Hlávka. Snad se mnou souhlasíte – byly to neobyčejně zasvěcené pořady, jimiž ve 30. letech rozhlas uváděl své posluchače do pražského divadelního života.

Radiodokument