České knihy, které musíte znát 1/?? (2020-2023)

Přidal: Premek |

Červen 4, 2020

Literární podcast Radio Prague. Připravil Tomáš Pancíř.

Hovoří Jan Vedral, Magdalena Pokorná z historického ústavu AV ČR, Václav Vaněk z Ústavu české literatury a komparistiky FF UK a další.

Natočeno 2020. Premiéra 10. dílu 3. 6. 2020 (ČRo Rádio Praha, 17 min.); 20. dílu 9. 12. 2020 (ČRo Rádio Praha, 20 min.); 21. dílu 23. 12. 2020; 35. dílu 13. 4. 2023.

Obsah: 1. České knihy, které musíte znát – 2. Božena Němcová: Babička – 3. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka – 4. Markéta Lazarová Vladislava Vančury: avantgarda a klasika zároveň – 5. Klapzubova jedenáctka: odlehčená lekce zdravé ctižádosti a vlastenectví – 6. Čapkova Válka s mloky jako varování nejen před fašismem – 7. Druhé město Michala Ajvaze: magické, zábavné i dobrodružné – 8. Franz Kafka: Proces – 9. Z historie komiksu: násilný Ferda Mravenec, výchovný Mirek Dušín a západní Kája Saudek – 10. Europeana Patrika Ouředníka očima Tomáše Pancíře. Hovoří Patrik Ouředník a bývalý šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer. - 11. Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol – 12. Povídky Oty Pavla – 13. Havlovy hry, které musíte vidět – 14. Jediný český laureát Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert – 15. Miloš Urban: Sedmikostelí – 16. Bohumil Hrabal: Příliš hlučná samota – 17. Strhující román B.Bellové o Jezeru, které nechcete navštívit – 18. Milan Kundera: Žert – 19. Jáchym Topol: Chladnou zemí – 20. Čapkova Bílá nemoc jako koronavirové proroctví – 22. Michal Viewegh: vše od humoru po politiku. – 23. Krátké povídky Jana Balabána vydají za celý román – 24. Román Radky Denemarkové o těžkých hodinách v životě a vztahu Evropy k Číně – 25. Teorie podivnosti Pavly Horákové – 26. Petr Hruška: poezie a „Nedělní chvilka poezie“ jsou dvě různé věci – 27. Jirotkův Saturnin nestárne – 28. Petra Hůlová: Paměť mojí babičce – 29. Karin Lednická – Šikmý kostel – 30. Proč číst Karla Havlíčka Borovského? – 31. KateřinaTučková: Žítkovské bohyně – 32. Marek Šindelka píše verše, prózu, komiksy i scénáře – 33. Lukáš Csicsely – Jágr Legenda – 34. Karel Hynek Mácha: Máj – 35. Josef Škvorecký: Zbabělci (a jiné romány)

Lit.: anonym: České knihy, které musíte znát. In web ČRo Radio Prague, 11.11.2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Kafka, Čapek, Kundera, Havel – to jsou celosvětově známá jména. Jak je to s dalšími? Nakolik jsou čeští autoři překládaní v zahraničí? Najdete v knihkupectví v Berlíně, Madridu, Moskvě, Paříži nebo New Yorku vedle tradiční knih jako „Osudy dobrého vojáka Švejka“ i díla současných českých spisovatelů? (…)

V redakci Radio Prague International se tak zrodil nápad situaci zmapovat, hledat odpověď na otázku, které knihy jsou přeloženy do světových jazyků (do angličtiny, němčiny, ruštiny, španělštiny, francouzštiny). A zároveň zahraničnímu publiku klenoty české literatury přiblížit. Cílem projektu je atraktivní formou představit nejznámější, nejlepší, populární díla české literatury a poezie minulosti a zároveň upozornit na současné autory. A také prostřednictvím české literatury nabídnout pohled na život v Česku, obraz české reality.

Lit.: Pancíř, Tomáš: Europeana: Bláznivé dějiny bláznivého století. In web ČRo Radio Praha, 3. 6. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 má v aktuálním vydání necelou stovku stránek. Nemá žádného vypravěče, není členěná na kapitoly a nenajdete v ní ani jednu přímou řeč. Přesto dokázala obsáhnout celé dvacáté století se svými válkami, myšlenkovými směry, vynálezy a banalitami.

Autor Patrik Ouředník žije ve Francii, nerad mluví s novináři, rozhovory poskytuje málo, a když, tak korespondenčně. V roce 2018 ale udělal výjimku a poskytl hodinový rozhovor tehdejšímu šéfredaktorovi Českého rozhlasu Vltava Petru Fišerovi a právě s ním budeme nejen o knize Europeana stručné dějiny dvacátého věku mluvit.

Ta kniha je netradiční, jsou to vlastně za sebe poskládané informace o tom, co se odehrávalo ve dvacátém století i s tím, že vedle sebe jsou zásadní události i události méně zásadní. Ten text je jednolitý, není členěný do kapitol. Co je to vlastně za žánr?

P.Fischer: „To asi není důležité, je to text, který se snaží zachytit v jazyce dění, kterého jsme byli, my kteří jsme se v té době narodili, nějakým způsobem účastni. Patrik Ouředník si myslím příliš neláme hlavu s tím, co je to za žánr, konec konců v postmoderní době, kterou on reflektuje, to není důležité. Ten žánr by ho také trochu svazoval. Pro mě je to nejblíže nějakému ginsbergovskému kvílení nebo chrlení zážitků, které se on snaží v textu srovnat. Myslím, že úplně nejvýstižnější pro celý text je spojka „a“. Všechno je tam „a“. Tímto souřadným způsobem se propojuje celý text. Tím pádem dochází k paradoxnímu napětí, kdy se naprosto vážné věci střetávají s méně vážnými atd. Je to vlastně i naše každodenní zkušenost. Když si v televizi zapnete hlavní zprávy, tak tam máte zprávu o tom, jak se v nějaké vesnici hádají o plot, ale zároveň tam máte naprosto zásadní mezinárodní události.“

Možná v těch zprávách je ale méně spojek „a“.

P.Fischer: „Je to všechno zařazené v jednom celku, víceméně se tam to „a“ dává. Jak můžeme dát dohromady to, že se někde hádají o tom, že slepice běhají na druhou zahradu a zároveň o to, jakou mezinárodní politiku dělá Donald Trump? Všechno je to najednou na stejné úrovni a Patrik Ouředník si s tím hraje, ale v průběhu toho textu, když to čtete, zjišťujete, že je tam všechno naráz, je v jednom celku, ale jsou tam určité důležité věci, které vystupují a na které narazíme. Ale tím, že v proudu řeči můžeme reflektovat všechno dohromady, všechno souvisí se vším, je naprosto zásadní charakteristika té knihy.“

Patrik Ouředník ve vašem rozhovoru v roce 2018 mluvil o základech, o třech slovech, které podle něj charakterizují dvacáté století a okolo kterých Europeana vystavěl.

P.Ouředník: „Europeana vznikla na podkladě tří slov, které jsem v té fázi koncepce zvolil za charakteristická pro dvacáté století. Slova byly tři. Šlo o slovo překotnost, dvacáté století bylo nepochybně překotnější než jiná. O slovo infantilismus, dvacáté století bylo nepochybně infantilnější než jiná a o slovo scientismus, který se nezrodil ve dvacátém století, ale naplno se rozbujel po nějakém čase. Takže v momentě, kdy jsem měl tahle tři slova pohromadě, šlo o to napsat překotný, infantilní a řekněme pseudovědecký text. Čili Europeana jsou výslednicí téhle jakési svaté lexikální trojice.“ Tolik Patrik Ouředník, právě jeho knihu Europeana stručné dějiny dvacátého století rozebíráme v cyklu České knihy, které musíte znát s kulturním publicistou a bývalým šéfredaktorem Českého rozhlasu Vltava Petrem Fischerem. (…)

Lit.: Pancíř, Tomáš: 35) Josef Škvorecký: Zbabělci (a jiné romány). In web ČRo Radio Prague International, 12. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Když v roce 1958 poprvé vyšel román Josefa Škvoreckého Zbabělci, vyvolal v tehdejším komunistickém Československu skutečnou bouři. Autor kvůli knize přišel o místo v redakci časopisu Světová literatura. Recenzenti jeho román přirovnávali k červivému ovoci nebo prašivému kotěti a v tehdejším rozhlase ho osobně kritizoval i tehdejší československý prezident Antonín Novotný. Kniha se totiž zásadně lišila od tehdejší produkce a dodnes je pokládána za přelomovou událost v historii české literatury. Zbabělci Josefa Škvoreckého bezpochyby patří mezi české knihy, které musíte znát.

Orchestr jsme měli prima, rozhodně lepší než kdo jiný široko daleko od Kostelce. Docela prima dixiland jsme měli. Jenom basa nám hrála blbě. Naštěstí zas hrála potichu. Jindra hrál s námi jen z nouze. Ale nebývalo by dobře si ho nějak naštvat, protože jeho fotr měl obchod s textilem a vliv na kostelecké radnici a u Němců a ten jsme své pro své koncerty v okolí potřebovali.

Takto začíná rozhlasové provedení Zbabělců, které s Lukášem Hlavicou v hlavní roli nahrál v roce 1991 pro Československý rozhlas režisér Petr Adler. Škvorecký svůj příběh psal v letech 1948-49. Když ho dopisoval, bylo mu 25 let, studoval na vysoké škole a po komunistickém puči bylo jasné, že si na vydání knihy bude muset počkat.

My budeme o Zbabělcích a Josefu Škvoreckém mluvit se dvěma profesory. Do olomouckého studia zdravím profesora působícího na katedře bohemistiky filozofické fakulty Univerzity Palackého Lubomíra Machalu. A v pražském studiu je se mnou profesor působící na DAMU, šéfdramaturg Divadla na Vinohradech a autor nebo spoluautor hry Danny Smiřický, která měla v tomto divadle premiéru na začátku roku 2023. (…)