Květen 1945: Jak u nás skončila válka? (2024)

Přidal: Premek |

Duben 30, 2024

Jak to vypadalo v Protektorátu na přelomu dubna a května 1945? V Brně už si němečtí oficíři balili kufry, aby utekli před vojskem maršála Malinovského, v Praze se schylovalo k povstání. Jak tuto dějinnou etapu, kterou lze bezpochyby považovat za hrdinskou, zachytila dramatická tvorba Československého rozhlasu? Proč bylo nutné přepisovat dějiny? Připravil Přemysl Hnilička. Zvukový mistr Ladislav Čurda. Dramaturgii měl a dokumentární zvukové záznamy z května 1945 doplnil David Hertl.

Natočeno 29. 4. 2024. Premiéra 10. 5. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Pozn.: Konec druhé světové války patřil před rokem 1989 k nejpřepisovanějším obdobím našich dějin. Důkazy v rozhlasovém archivu hledal Přemysl Hnilička. (anotace)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Konec druhé světové války patřil před rokem 1989 k nejpřepisovanějším obdobím našich dějin. In web ČRo Plus, 10. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je přelom dubna a května 1945. Němečtí oficíři si balí kufry, kolaboranti rovněž tak. Z východu přichází Rudá armáda, ze západu Američané. Protektorát Čechy a Morava má před sebou už jen několik dní. A Prahu čekají dramatické a pamětihodné dny květnového povstání.

Jak toto období zobrazovala dramatická rozhlasová tvorba v 60. a 70. letech?

Začneme v Brně: tam totiž došlo k ukončení nadvlády německých nacistů už 26. dubna 1945, kdy v brzkých ranních hodinách udeřila vojska 2. ukrajinského frontu maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského. V brněnských reáliích se odehrává rozhlasová hra Věry Sládkové Nedostateční dlouholebci z roku 1980.

Jde o třetí, závěrečný díl trilogie, která dala později vzniknout televiznímu seriálu Vlak dětství a naděje a románu Malý muž a velká žena. Pozoruhodným faktem je, že hlavního hrdinu, pošťáka, legionáře a vlastence Pumplmě hrál i v rozhlase Stanislav Zindulka; televiznímu režisérovi Kachyňovi se „vnutil“ – a dobře udělal.

Těžko si v této postavě představit někoho jiného. V rozhlasové verzi jsme mohli slyšet také Josefa Karlíka, Libuši Vaněčkovou, Erika Parduse a další brněnské herce.

Utajovaná úloha vlasovců

Zatímco Brno se raduje (alespoň čeští obyvatelé jistě), Praha ještě stále trpí pod německou knutou. Povstání, které vypuklo 5. května na signál rozhlasového hlasatele Zdeňka Mančala, se stalo jednou z nejhrdinštějších a zároveň nejpřepisovanějších kapitol pražských dějin. (…)

Radiodokument