Zemřel rozhlasový režisér Jiří Horčička

Přidal: Přemek |

Březen 27, 2007

(Web Českého rozhlasu, 27.03.2007 11:39)

Český rozhlas s politováním sděluje, že dne 27. 3. 2007, v den svých osmdesátých narozenin, zemřel významný rozhlasový režisér Jiří Horčička.

Jiří Horčička zasvětil rozhlasu celý svůj tvůrčí život. Jako dětský herec účinkoval už v roce 1937 v inscenacích režiséra M. Dismana, který se stal jeho prvním učitelem. Po válce začal studovat režii na nově vzniklé Divadelní fakultě AMU u E. F. Buriana, studium však nedokončil a v říjnu 1948 nastoupil do svého jediného celoživotního zaměstnání jako režisér Československého rozhlasu.

V druhé polovině 50. let se společně s dramaturgyní J. Strejčkovou podílel na hledání a konstituování nové podoby radiofonní inscenace. Přelomová v tomto směru byla Čapkova Válka s mloky z roku 1958, která se do dnešního den dočkala ve vysílání ke třem desítkám repríz. Horčička koncipoval s využitím tehdejších moderních technologií radiofonní inscenaci jako dynamickou akustickou montáž. Mistrovství ve využití rozhlasových prostředků dosáhl později v oblasti stereofonie.

V šedesátých letech, kdy byl rovněž šéfrežisérem Českého rozhlasu, ze významně zasloužil o vysoké mezinárodní uznání původní české rozhlasové hry. Spolupracoval s vynikajícími českými dramatiky L. Aškenazym, M. Uhdem, J. Ptáčkem, I. Vyskočilem, K. Copem, P. Kohoutem a dalšími. Za inscenaci Aškenazyho hry Bylo to na váš účet získal Cenu italského rozhlasu a televize na mezinárodní rozhlasové přehlídce Prix Italia, jeho inscenace Stehlíkovy Linky důvěry a Vilímkova Neodvratného skonu maratónského běžce získaly hlavní cenu Prix Italia v letech 1966 a 1968. V šedesátých letech hostoval J. Horčička s díly českých autorů v řadě evropských rozhlasů.

Normalizační vedení Českého rozhlasu se snažilo dát Jiřímu Horčičkovi výpověď. Nakonec se režisérovi podařilo ve svých milovaných studiích zůstat i za tu cenu, že točil drobné literární pořady a díla marginálního významu. V osmdesátých a devadesátých letech vytvořil několik monumentálních několikadílných inscenací velkých děl klasické literatury, zejména Tolstého Vojnu a mír, Bulgakovova Mistra a Markétku a Werfelových Čtyřicet dnů. Svou tvůrčí práci uzavřel v roce 2001 pěti díly Lázňovského ságy o Merlinovi a Artušově stolci Merlinův odkaz.

Jiří Horčička je podepsán pod stovkami rozhlasových realizací a inscenací, pracoval s pěti generacemi českých herců, byl rozhlasovým objevitelem a pedagogem, podílel se významně na vývoji české slovesné a dramatické kultury a svou prací obohatil akustickou paměť národa.

Jeho odchodem ztrácí česká kultura, a také rozhlas, osobnost, která je výrazně formovala.