Tlak zdola a konec pasti na turisty (2018)
Robert Břešťan. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 11. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Břešťan, Robert: Robert Břešťan: Tlak zdola a konec pasti na turisty. In web ČRo Plus, 11. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nestává se často, aby se zákony v Česku měnily díky tlaku zdola. Občas se to ale stane.
Stačí připomenout slovo „šmejdi“, které i v obecné řeči zdomácnělo jako synonymum pro podvodné prodejce. Zejména pro ty vydělávající na takzvaných prodejních akcích nevybíravým tlakem obvykle na důchodce.
Na nekalé praktiky obchodníků upozornil v dubnu 2013 dokumentární film Šmejdi režisérky Silvie Dymákové; vyvolal značnou odezvu a významně přispěl k tomu, že se tématem začali zabývat i politici. V roce 2014 se díky tomu změnil zákon o ochraně spotřebitele.
Po čase tu máme další případ toho, jak vytrvalá práce novináře či dokumentaristy tak dlouho upozorňuje na zásadní problém, až i konečně odpovědní lidé pochopí, že to opravdu problém je. Konkrétně jde o směnárny škubající zahraniční turisty tak důkladně, že to už po cenách pražských taxikářů vstoupilo jako varování do turistických průvodců.
Reportér Janek Rubeš tak dlouho ve svých internetových videích poukazoval na skryté poplatky, nevýhodné kurzy a otevřené okrádání turistů v některých pražských směnárnách – až se ucho utrhlo.
Aktuální krok ČNB
Respektive ve spolupráci s ním zákonodárci Rakušan, Farský a Gazdík sepsali návrh nového směnárenského zákona. Ukázalo se, že je to vlastně i mediálně vděčné téma, a tak současná vláda návrh opozičních poslanců odmítla jako nedokonalý, a na konci května schválila svůj návrh; v mnohém podobný.
Hlavní změnou je možnost, která se směnárnám pranic nelíbí – zákazník bude moct do dvou hodin od výměny peněz přijít zpět a nechat si vrátit své peníze až do ekvivalentu 1000 eur.
Dalším bodem je povinnost řádně a srozumitelně zákazníky informovat o okolnostech směny – tedy mít vyvěšen v provozovně jen jeden kurzovní lístek; žádné takzvané „VIP kurzy“ či lístky, na nichž je dopsáno „toto není kurzovní lístek“, jak se to děje dnes.
Jinak by ale mělo být svatým právem každé směnárny určit si výši kurzu. Pak by měl ale promluvit trh a zdravý rozum toho, kdo do směnárny vstupuje. Pokud vám jedna směnárna za euro nabídne 15 korun a druhá 25 (a vy to víte), jakou si vyberete?
O to zajímavější je aktuální krok České národní banky, která má ze zákona dohled nad směnárnami na starost. Ta nyní společnosti Chequepoint (v reportážích Janka Rubeše neblaze proslulé) odebrala k 11. červnu povolení k činnosti směnárníka a přidala pokutu 1,2 milionu korun. Podle ČNB směnárna „ve významném vzorku kontrolních směn“ řádně neposkytla potřebné informace.
I když zákon umožňuje trestat směnárny pokutami až do výše pěti milionů korun, nejvyšší pokuta, kterou do této doby ČNB některé směnárně uložila, byla milion. Banka to vysvětlovala tím, že podle právního řádu nesmí být uložená pokuta pro sankcionovaného likvidační. Nyní jednu směnárenskou společnost rovnou zrušila.
Inu, časy se mění. Jen zůstává záhadou, proč si i po čtvrt století pořád ještě čteme o tom, že si taxikář model teplákovka a zlatý řetěz za kilometrovou jízdu v centru Prahy řekne důvěřivému cizinci o sumu, za kterou se dá koupit letenka do Londýna. Tlaku na změnu je na to víc než dost.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku