Svědectví (2020)

Přidal: Premek |

Listopad 23, 2020

Margaret Atwoodová. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Účinkují Taťjana Medvecká, Veronika Khek Kubařová, Eva Josefíková a Martin Myšička.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 2. 11. 2020 (2 CD MP3, celková délka 14 hod. 10 min.; katalogové č. AK347; EAN 8594169483474). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Musíme všichni táhnout za jeden provaz, nebo na něm budeme viset každý zvlášť. A co když ne?

I patnáct let poté, co služebnice Fredova uprchla z Republiky Gileád, trvá na území Nové Anglie krutovláda založená na zotročení zdravých žen schopných rodit děti. Stav prohnilého režimu nám nyní střídavě přibližuje trojice mluvčích, jejichž postoje si nemohou být vzdálenější. Pravověrná teta Lydie coby spoluautorka gileádské ideologie se setkává s Ágnes z řad místní privilegované mládeže, která se vlivem pletich ocitla v jejím klášteře jako novicka. A k oběma zpoza hranic svobodné Kanady přistupuje rebelka Daisy, pátrající po nejasnostech ve svém rodokmenu. Trojhlas vypravěček postupně odkrývá netušené vazby i známou pravdu, že historie se zlomyslně rýmuje. I Češi kdysi na vlastní kůži poznali, že svět pokřivený totalitou nebývá černobílý a nepřežil by bez šedé zóny soukromých motivací. A především bez lásky, jež bude vždy silnější než smrt.

Nejsledovanější dystopie dneška, dlouho očekávané pokračování bestselleru Příběh služebnice, je zpátky v mistrovských barvách šerosvitu! Kniha získala Bookerovu cenu za román roku 2019.

„Důstojné navázání. Atwoodová dovede překvapit, ačkoli líčí svět, o němž jsme se bláhově domnívali, že jsme ho už prokoukli…“ – Barbara VanDenburgh, USA Today

„Příběh tak svižný a pronikavý, až tempem doslova vybízí k přednesu.“ – Michiko Kakutani, The New York Times

„Časy se mění. V dnešní době, rozhodně alespoň v Americe vedené Donaldem Trumpem, antiutopie nabírá nové významy, ale zůstává (…) tatáž víra: že ve vědomosti je síla, že slovo přemůže i ten nejkrutější režim.“ – Daniel Konrád, aktualne.cz

Margaret Atwoodová (* 1939)

První dáma kanadské literatury považuje spisovatelskou profesi za závazek svědomí a vystupuje jako výrazná občanská aktivistka. Své postoje definovala už v žalozpěvu Z hlubin (1972, č. 1998), který odráží její dospívání – nechodila do školy a učila se s otcem entomologem v quebecké divočině – a dosud zůstává nejpůsobivějším kanadským románem o ženském sebeurčení. Studovala na Torontské univerzitě, posléze na Harvardu, na mnoha vysokých školách později přednášela. Za románovou dystopii Příběh služebnice (1985, č. 2008) získala historicky první Cenu Arthura C. Clarka. V knize Alias Grace (1996, č. 2018, seriál Netflix) přezkoumala slavný soudní proces s údajnou vražedkyní Grace Marksovou. V letech 1984–1986 byla viceprezidentkou PEN klubu. Za rozsáhlé dílo se jí dostalo celosvětového uznání. Je mj. laureátkou elitní Ceny Franze Kafky (2017) udělované v Praze a dvojnásobnou držitelkou Bookerovy ceny: za prózu Slepý vrah (2000, č. 2001) a za nejnovější Svědectví (2019, č. 2020). Česky vyšla valná většina jejích románů – Ublížení na těle, Žena k nakousnutí, Loupení jehňátek, Muzeum zkamenělin, Přežívá nejsmutnější, Penelopiáda, Pýthie – či povídkové sbírky Modrovousovo vejce, Hra na vraha a Dobré kosti. Do mezinárodní knižnice William Shakespeare 400 přispěla hravou parafrází klasikovy Bouře, vydanou pod názvem Kus temnoty (2016, č. 2017).

Taťjana Medvecká (* 1953)

Výrazná česká herečka a dabérka ještě za studií na DAMU hostovala v Národním divadle a od absolutoria v roce 1975 je stálou členkou jeho činohry. Dvakrát získala cenu Thálie – za role Alžběty I. v Schillerově Marii Stuartovně (2000) a Antonie v Nilinově hře Poprvé vdaná (2002) – a je též nositelkou řady dalších divadelních ocenění. Na filmovém plátně se poprvé objevila v komedii Marečku, podejte mi pero! (1976) a blýskla se mj. ve snímcích Veronika, Muka obraznosti, Zámek v Čechách či Operace Silver A. Výrazná je její dlouholetá práce pro dabing – v roce 1997 byla poctěna Cenou Františka Filipovského za hlas Susan Sarandonové ve filmu Thelma a Louise – a rovněž účinkování v rozhlase (sedmkrát zvítězila v anketě Neviditelný herec). Roku 2012 obdržela sošku Českého lva za nejlepší vedlejší ženskou roli ve filmu Dům.

Veronika Khek Kubařová (* 1987)

Rakovnická rodačka vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Díky výkonu v absolventském představení Kytice podle Jiřího Suchého si zahrála i v divadle Semafor. Začínala v Mladé Boleslavi, v letech 2011–2014 byla členkou ansámblu Městských divadel pražských a od roku 2015 vystupuje v Dejvickém divadle, avšak hostuje i na dalších metropolitních scénách. Na plátně debutovala v komedii Rafťáci, následovaly role ve filmech Nejkrásnější hádanka, Ženy v pokušení, Lidice, Můj vysvlečenej deník, Tři bratři, Ženy v běhu, Modelář nebo v seriálech Na vodě, Cirkus Bukowsky, Specialisté a Zkáza Dejvického divadla. Je vítězkou desáté řady taneční soutěže StarDance.

Eva Josefíková (* 1990)

Po gymnáziu v rodném Uherském Hradišti vystudovala činoherní herectví na DAMU. Poté hostovala v Národním i ve Stavovském divadle a v letech 2013–2015 působila ve stálém angažmá v Kladně. Členka divadelní společnosti Tygr v tísni v současnosti hostuje na několika pražských scénách, např. ve Švandově divadle či v Divadle v Celetné. Zahrála si ve filmech Piko, Čertova nevěsta, Signál,Probudím se včera, Pojedeme k moři, Zádušní oběť, Dívka za zrcadlem a v televizním seriálu Kosmo. Objevuje se i v kriminálních sériích (Dáma a Král, Zločiny Velké Prahy) či v zahraničních produkcích (seriál 1864). Za vedlejší ženskou roli ve filmu Fair Play (2014) byla nominována na Českého lva.

Martin Myšička (* 1970)

Vystudoval souběžně herectví na pražské DAMU a MFF UK v oboru subnukleární fyziky. Ještě za studií hostoval v ND, v Divadle Na zábradlí či ve Studiu Ypsilon a rok před absolutoriem získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku 1994 (za roli knížete Myškina v Dostojevského dramatu Idiot). Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, kde od roku 2017 působí i jako umělecký šéf. Filmoví diváci ho znají mj. ze snímků Šeptej, Jedna ruka netleská, Karamazovi, Protektor, Občanský průkaz, Díra u Hanušovic, Ztraceni v Mnichově a Případ mrtvého nebožtíka; příznivci televize ze seriálů Černí baroni, Čtvrtá hvězda, Vraždy v kruhu, Pět mrtvých psů, Kosmo, Dabing Street, Zkáza Dejvického divadla a Bez vědomí.

Lit.: Smolíková, Klára: Tvárnost ženské duše. In web Naposlech.cz, 18. 2. 2021 (recenze). – Cit.: Margaret Atwoodová je po čertech chytrá ženská. Studovaná a obdařená představivostí, která jí umožňuje vypustit a zkrotit démony pevně přisáté na rubu zdánlivě civilizovaných lidských povah. A protože tahle kanadská spisovatelka neztrácí ani v osmdesáti vitalitu a jasnozřivost, vydala po pětatřiceti letech volné pokračování svého slavného románu Příběh služebnice.

Držet v hlavě takových let celý dystopický svět, splétat a rozplétat další nitky ženských osudů poznamenaných Gileádem, to chce dobrého pamatováka. Milovníci audioknih však mají štěstí, že OneHotBook přichází s audioverzí Svědectví pouhé dva roky po vydání Příběhu služebnice výborně natočeného v režii Jitky Škápíkové.

Silná slova z hlavy nevyprchala, naopak se nyní vynořují. Klesající porodnost, narušené životní prostředí a strach z emancipovaných žen provázejí svět už několik desítek let. Covidová doba navíc odhalila křehkost demokracie, lehkost, se kterou se uzavřely hranice států. A také aroganci, se kterou politici odstavili ženy do domácností, aniž by se jich kdokoli zeptal, zda chtějí svou kvalifikovanou profesi vyměnit za neplacenou roli kuchařky, družinářky, pečovatelky a učitelky.

Stejná režisérka se ujala i navazujícího titulu, jen už nepřizvala herečku Zuzanu Kajnarovou. Vypravěčka Příběhu služebnice totiž ve Svědectví svůj hlas nemá, i když postava June se postupně odkrývá. Děj je totiž zasazen do období o patnáct let vzdáleném od konce tragického příběhu služebnice Fredovy, tedy June. Teď přebírá štafetu vyprávění stárnoucí teta Lydie a dvě mladé dívky – Ágnes a Daisy. Jména jsou nejasná a mění se, protože i tak se dají ženy snáze vymazat z paměti. Pokud však dokáží předat svá svědectví, jejich odpíraná identita znovu vystoupí ze stínů.

Logicky nastupuje nová trojice narátorek. Ohromující je především Taťjana Medvecká jako teta Lýdie. Projevem hněte postavu bývalé soudkyně, která se rozhodne novému režimu nevzpírat, ale naopak ho aktivně spoluvytvářet. Prostřednictvím deníku představuje nástup Gileádu z jiné perspektivy. June byla ženou matkou. Milující, odhodlanou, neztrácející naději. Lydie je stařenou. Zkušenou, roztrpčenou, intrikující. Atwoodová v postavě obávané tety soustředila zkušenost schopné a mocné stárnoucí ženy a jemně modeluje její postoje, nálady či záměry. Medvecká čte, jako by spisovatelce nahlížela přes rameno a pomrkáváním se domlouvaly, jak je která věta myšlena. Bez potíží v dialozích odliší promluvy dalších tet, aniž by je pouze karikovala.

Veronika Khek Kubařová v roli Ágnes, dívky vychované prominentní gileádskou rodinou, dociluje žádoucího pnutí mezi vštěpovanou pokorou a vzdornou pochybností. Je však opravdu víc svědkyní než aktérkou ve hře tety Lýdie. Evě Josefíkové byl svěřen hlas mladé kanadské puberťačky, drzé a rozhárané dospíváním i nečekanými okolnostmi. Jenže zdánlivě atraktivní figura je pro Atwoodovou opravdu jen figurkou, takže s ní nelze uhrát tak mistrná hra jako s tetou Lýdií.

Pro úplnost zmíním ještě postavu profesora Pieixota, kterého namluvil Martin Myšička. V poslední kapitole podobně jako v předchozím díle polemizuje na vědecké konferenci s hodnověrností výpovědí žen semletých Gileádem. Atwoodová jakoby opět nevěřila závěru příběhu a potřebovala ho ještě nějak obhájit. Při čtení mnohý čtenář tyto stránky už jen přelistuje, disciplinovaný posluchač vydrží až do závěrečné věty a díky Myšičkově projevu se i pousměje.

Víc než rámec bádání nad alternativní historií Spojených států však v pozadí Svědectví vnímáme spolupráci Atwoodové na televizní adaptaci první knihy. Seriál ji nutil promýšlet další aspekty klerofašistického Gileádu, motivaci žen ve striktně oddělených kastách i možnosti pádu této zrůdné ideologie. Protože schopnost spekulovat je nejsilnějším talentem Atwoodové, nadšení budou i posluchači filmovým zpracováním nepolíbení.

Mluvené slovo na zvukových nosičích