Ke Knize zvláštních nových věcí

Přidal: Premek |

Prosinec 26, 2022

Přemysl Hnilička

(vyšlo v časopise Respekt 43/2022)

Na přelomu září a října uvedl Český rozhlas Vltava premiéru čtyřdílné dramatizace románu Michela Fabera Kniha zvláštních nových věcí. Autor ke svému románu napsal: „U Knihy zvláštních nových věcí mi nezáleží na tom, jestli ji lidi považují za sci-fi, chtěl jsem zkrátka napsat román o muži a ženě, které rozděluje obrovská vzdálenost. A ta vzdálenost se mi tak zvětšovala, až se z toho stala jiná planeta. Každý z nás neodvratně směřuje k záhubě, protože nežijeme navěky. A nejenom my sami zemřeme, zemřou i ti, které milujeme.” Citace odkazuje k faktu, že se zde autor krom jiného také vyrovnával s těžkou nemocí své manželky. Příběh samotný popisuje vztah misionáře Petra a jeho manželky Bey, mezi něž se položí vzdálenost doslova meziplanetární. Zatímco Petr na planetě Oázanů šíří Slovo Boží (“kniha zvláštních nových věcí” je jejich označení pro Bibli), Bea mu posílá stále zoufalejší vzkazy, které souvisí s protesty, demonstracemi a ničivými katastrofami na Zemi, ty však většinou zaznívají ve vedlejším plánu, ve změti okolních zvuků. On si mezitím buduje hluboký citový vztah k novým věřícím a uvědomuje si, že celý meziplanetární projekt je opět jen pokus o kolonizaci dalšího území…

Zkušený rozhlasový režisér Petr Mančal (Vedral: Xaver, Joyce: Odysseus, Griffiths: Širší než nebe, Grosman: Obchod na korze) obsadil do hlavní role herce a hudebníka Ondřej Brouska. Jeho kazatel je vnímavý i povrchní, plný chuti zvěstovat víru svým blížním, ale nevnímající postupnou ztrátu víry své ženy. Zaujme také výkon Heleny Dvořákové: její Graingerová je zpočátku až vojensky komisní a odtažitá, v závěru však plně propuká její zoufalý cit k Petrovi. Pozornost k sobě přitahuje mefistofelský lingvista Tartaglione v podání Lukáše Hlavici. Herec si v jednom krátkém výstupu s chutí užívá šťavnaté výřečnosti své postavy.

Vedle hereckého obsazení musel Mančal vyřešit také otázku řečového projevu Oázanů. Ve spolupráci se zvukovým mistrem se vydal náročnou cestou: z hereckého projevu představitelů mimozemské civilizace ručně vystříhali konkrétní souhlásky, aby tak jejich repliky zůstaly srozumitelné, ale přece jen ne-lidské. Krom toho se projevují zneklidňujícím šepotem a dalšími zvuky, kterými je prosycen zvukový plán celého seriálu. K textu samotnému pak režisér v rozhovoru pro vltavskou Mozaiku poznamenal: „Pro mě je to nejenom román o ztrátě, ale zároveň o hledání svého místa. A to jak na své vlastní planetě ‒ dá se říci, že v sobě sama ‒ tak i na té jiné. Kde jsme větším cizincem, to už je otázka.“

Názory a komentáře