Téma – Podepsal jsem spolupráci (2006)

Přidal: Premek |

Březen 22, 2016

Připravil David Hertl. Použitá hudba Zvuk Tomáš Gsöllhofer. Režie Jan Sedmidubský.

Hovoří Vlastimil Řebec. Ukázky čtou David Schneider a Radvít Novák.

Natočeno 2006. Premiéra 2. 7. 2006 (ČRo 6, 10:05 h.; 49 min.). Repríza 8. 7. 2006 (ČRo 6, 13:06 h.); 5. 9. 2010 (ČRo 6, 20:10 h.); 31. 7. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: anonym: „Podepsal jsem spolupráci“. In web ČRo 6, 26. 6. 2006(článek). – Cit.: Spolupráce s komunistickou Státní bezpečností je i šestnáct let od listopadu 1989 živé a vážné téma. Stále probíhají soudní řízení iniciovaná lidmi, kteří tvrdí, že jsou jako agenti StB vedeni neoprávněně a často jim soud dá za pravdu. Stále se vedou pře kolem hodnověrnosti písemných materiálů tajné policie. O problému se ale většinou diskutuje bez účasti těch, kdo se StB upsali. Pravda je, že jen málokdo z nich je ochoten mluvit – ale i takoví lidé se najdou. Příběhy některých spolupracovníků Státní bezpečnosti a komentáře historiků k nim, poslouchejte v neděli 2. července od 10.06, případně v repríze v sobotu 8. 7. 2006 od 13.06 hodin. (…)

Lit.: Želinský, Libor: Zemřel učitel a básník Vlastimil Řebec. In web Žatecký a Lounský deník, 9. 1. 2012 (zpráva). – Cit.: Lounsko, Rakovnicko – Zpráva o skonu přišla náhle a nečekaně. Učitel, školní inspektor, básník, milovník literatury, historie a jazyků, neuvěřitelně galantní muž ve vztahu k ženám, jako vystřižený z dávných filmů s Oldřichem Novým, ale přitom nesmělý a plachý, se zvláštní duší – tím vším byl Vlastimil Řebec, známý na Lounsku i Rakovnicku.

V pátek 6. ledna náhle zemřel ve věku 72 let.

Jako učitel začal pracovat v roce 1965 v Jesenici u Rakovníka, kde až do svých posledních dnů stále bydlel. Postupně působil na několika školách v regionu, například v Lubenci, v Žatci, v Lounech. Několik let pracoval i jako školní inspektor. Vyučoval nejvíce český a francouzský jazyk, dějepis, občanskou výchovu, občas i další předměty.

V roce 2010 převzal z rukou tehdejší ministryně školství nejvyšší možné ocenění kantorské práce v ČR: medaili ministerstva za vynikající pedagogickou činnost.

I když v posledních letech už byl v důchodu, práci ve škole miloval natolik, že nemohl jen tak sedět doma, a několik hodin týdně stále aktivně působil na žáky za katedrou.

Miloval český a francouzský jazyk, stejně tak literaturu, historii, debaty na literární či filozofická témata s podobně naladěnými přáteli u vína. Tvůrčímu psaní se i sám velmi rád aktivně věnoval. Psal poezii a vydal několik básnických sbírek. Naposledy to byla sbírka devětadvaceti básniček s názvem Pootevřeno, vydaná v létě roku 2010.„Útržky, nápady, dojmy, pocity a další myšlenky pro budoucí básně mě napadají kdekoli. Píši si je do speciálního sešitu. Do hotových básní je pak předělávám doma a trvá to delší dobu. Povede se to třeba až po půl roce,“ prozradil Deníku část své alchymie V. Řebec.

Nyní už píše své verše někde tam nahoře. Byl to dobrý člověk. Čest jeho památce.
Poslední rozloučení s Vlastimilem Řebcem proběhne ve čtvrtek 12. ledna od 12.30 hodin ve smuteční obřadní síni v Rakovníku.

Radiodokument