Pro a proti – Brexit, plán B (2019)

Podle filozofa Miloslava Bednáře je brexit třeba jednoznačně podpořit: „To, že se tradičně nejdemokratičtější země Evropské unie rozhodne ji kvůli naprostému nedostatku demokratických zásad opustit, je zřejmým znamením, že tato nadnárodní říše v podstatě končí.“

„Není to dohoda mezi rovnoprávnými stranami, ale v podstatě diktát, kterým si Evropská unie vynucuje, aby část Velké Británie podléhala jejímu zákonodárství,“ popisuje důsledky současné podoby irské pojistky, která má zamezit vzniku pevné hranice v Irsku.

Zcela zřejmě jde o úsilí potrestat Velkou Británii za to, že si dovolila vystoupit z Evropské unie. Prostor pro dohodu by byl, kdyby na straně Unie byla dobrá vůle. Miloslav Bednář

Britský parlament by měl podle Bednáře trvat na tom, že brexit se týká celého státu, a aby šlo o „skutečné osvobození od přeregulovaného nadnárodního útvaru a nadvlády byrokracie, která z Velké Británie činila něco jako vazalský stát.“

Za optimální řešení Bednář považuje brexit podle článku 50 Lisabonské smlouvy. „90 procent států světa spolu obchoduje podle pravidel Světové obchodní organizace, velice jim to svědčí a netouží po vstupu do Evropské unie, protože je to přeregulovaný útvar, který škodí ekonomickým zájmům,“ tvrdí.

Životní zájem Irska

Podnikatel a bývalý politik Pavel Bratinka považuje irské požadavky za legitimní a odmítá Bednářova slova o diktátu. „Vy máte tyto požadavky, my máme tyto požadavky. Já pán, ty pán. Anglie není pánem Evropské unie a my nejsme povinni vyjít vstříc jejím zájmům,“ reaguje.

„Irové mají hrůzu z toho, že se opět obnoví pevná hranice a povede to k masakrům, ke kterým to v minulosti vedlo. Problém je, že v okamžiku, kdy hranice nebude existovat a nebude tam kontrola zboží, tak je suverenita Evropské unie pokud jde o celní režim zničena,“ upozorňuje někdejší náměstek ministra zahraničních věcí a ministr bez portfeje.

Jakmile by vnitroirská hranice byla hranicí mezi celními uniemi, nebo dokonce zónami volného obchodu, tak tam musí být kontrola zboží. Nejde udělat kontrolu bez viditelné hranice. Pavel Bratinka

Bratinka je skeptický k tomu, že by se britský parlament, který je rozdělen na několik názorových proudů, shodl na nějakém řešení. Lidé prý sice rozhodli o brexitu, ale nikoli o tom, zda „vystoupit z Evropské unie o metr, nebo o kilometr. To musí rozhodnout parlament, který toho zřejmě není schopen,“ soudí.

Pokud by se Británie držela pouze pravidel Světové obchodní organizace, znamenalo by to pro ni podle Bratinky velké problémy v souvislosti s prodejem finančních, pojišťovacích nebo dopravních služeb. „To je poškození ekonomických zájmů našich i jejich. Ale mohou si to zvolit, my i oni to nějak přežijeme,“ uzavírá.