Spot – Na východ! (2019)

Přidal: Premek |

Říjen 24, 2019

Kde leží židovské město Birobidžan a jak souvisí s Rudou brigádou? Jsou dnes myšlenky Bauhausu stále živé a můžeme je využít v praxi? Rozhovor o Bauhausu v Sovětském svazu i o zapomenutém českém architektovi připravila Alžběta Medková.

Hovoří Daniel Talesnik.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 10. 2019 (ČRo Rádio Wave, 11 min.).

Lit.: Medková, Alžběta: Na východ! Rudou brigádu z Bauhausu čekaly v SSSR smrt, gulagy i velké projekty. In web ČRo Radio Wave, 24. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Celý svět si letos připomíná 100. výročí Bauhausu. Do Spotu zavítal historik architektury a kurátor Muzea architektury v Mnichově Daniel Talesnik, který se zabývá jednou z pozapomenutých kapitol historie Bauhausu – osudy členů této umělecké školy, kteří odešli do Sovětského svazu. V rozhovoru připomíná tragický životní příběh českého architekta Antonína Urbana a dostane se i na otázku, k čemu dnes vůbec jsou muzea architektury.

Kdo z Bauhausu odešel do Sovětského svazu a proč?

Nejdřív bych řekl něco k Bauhausu a k jeho systému vzdělávání. Bauhaus založil v roce 1919 Walter Gropius a můžeme ho chápat jako jeden z důsledků první světové války. Idea výuky architektury byla na Bauhausu přítomna už od jeho počátků, první věta úvodního manifestu dokonce zní: „Konečným cílem veškeré tvůrčí činnosti je stavba!“ Architektura se ale na Bauhausu až do roku 1927 nevyučovala. Teprve v roce 1927 pozval Gropius na Bauhaus švýcarského architekta Hannese Meyera, aby vedl architektonickou dílnu. Rok poté Meyer převzal po Gropiovi ředitelskou funkci. Po dvou letech byl ale z funkce odvolán pro údajný politický aktivismus, pro sympatie k marxismu. Meyer se pak rozhodl odejít do Sovětského svazu, nejprve jen s jedním svým studentem, s Bélou Schefflerem. V roce 1931 se k nim připojilo dalších šest lidí z Bauhausu. Většina z nich odešla, nebo byla také vyloučena, kvůli politickému aktivismu. Navíc to většinou nebyli Němci, ale cizinci. (…)

Radiodokument